Po sedmi letech v Olomouci na vánočních trzích

 Když jsme zde byli v roce 2018->KLIK, sněžilo a domy zdobily Moravské hvězdy.

Dnes ani hvězdy, ani sníh, přesto tady bylo hezky:

Olomoucký orloj

Vánoční tramvaje

Polaz

Polaz

Vánoční dekorace, která tradičně zdobila obydlí našich předků  v době zimního slunovratu.  Symbolizuje  zářící slunce , které přináší  hojnost a zdraví. Proto má být jasných barev, ideálně žluté, oranžové, červené, stejně jako slunce – které opět začne od 21. prosince, kdy je zimní slunovrat, nabývat na síle. Dny se začnou prodlužovat a noci zkracovat. Je symbolem života, naděje a světla, které se opět navrací do domovů.

Tradici má nejen u nás, na Slovensku, v Polsku, ale i na Balkáně.  

Dříve jako střed polazu sloužila jablka. Středem se provlékl provázek nebo mašle, aby bylo za co polaz zavěsit, špejle se namočily do citronové šťávy nebo se kouskem citronu potřely a na špejle se navlíklo sušené ovoce nebo i upečené kynuté kousky a špejle se pak zapíchaly do jablka (nebo polystyrenové koule, kde lze využít buxus nebo nastříhané jehličnaté větvičky) a celé se to zavěsilo nad stůl.

Polaz vydržel celý advent. Nyní se používá sušené i kandované ovoce, želé… 

Zvláštní jméno polaz vzniklo ze slovanského slova polazník – koledník, polazit – chodit po koledě. 

Polaz na mě včera vykliknul na FB, tak mi to nedalo a v průběhu sledování filmu "Favoritka" vzniklo toto:

Jde prakticky o vývor z odpadků, kdy se do pomeranče napíchaly špejle nesoucí kousky kdoulí, čerstvé pomerančové kůry, vyschlé pomerančové kůry a kousků vysušených citronových koleček.

Něco podobného jsme kdysi vyráběli na základní škole.

Louskáček

na svíčce a retrobaňky od Markétky zdobí naší polici v obýváku.

 

Adventní věnce pro mamku, taťku a R.

 Sbírat materiál na věnce ze zasněžených větví není úplně ideální, ale nakonec  byly 2 zelené věnce  umotány a pro R. byl upraven věnec loňský.

Letošní adventní svícen

Zimní věnec na dveře

Betlémské světlo

 Už  se z toho skoro stává tradice. Vloni jsme si poprvé cestou k mamce do Havířova na nádraží ve Vratimově vyzvedli Betlémské světlo a udržovali ho až do Štědrého dne.

Letos to vyšlo na chlup stejně - v den, kdy jsme byli pozvaní do Havířova na oslavu mamčiných narozenin, přijížděl do Vratimova vlak se skauty rozvážejícími Betlémské světlo.

Potkali jsme se tam i s Markétkou a pak všichni spolu se skupinkou velocipedistů z Hrabové jsme si odpálili plamínek. O plamínek jsme se pak podělili s rodinou K. a potom ho hlídali  na návštěvě u mamky, abyhom ho nakonec v pořádku přivezli domů.

Velocipedisté před příjezdem vlaku zaparkovali svá kola

Skaut předává plamínek a paní průvodčí už píská odjezd, protože vlak má díky transportu Betlémského světla zpoždění

vlak odjíždí a lidé si mezi sebou předávají plamínek

velocipedisté se nechávají ochotně vyfotit

Světlo v domě mamky K.

světlo v bytě mojí mamky

mamka už léta nestrojí stromeček, tak jí vždycky dovezu alespoň pár větví do vázy.

Terry a Sára se na sebe vždycky moc těší

Betlémské světlo u nás doma