Zrána se Hrabovou začala linout hudba a my si mysleli, že starosta zkouší fungování obecního rozhlasu.
Pak ale hudbu vystřídaly hlasy burcující nějaké anonymní soutěžící k nám neznámému výkonu a my po chvíli odhalili, že se na nedalekém hřišti na sídlišti koná dětský den.
Až do večera jsem tak měli možnost při pobytu na zahradě slyšet střídající se hlasy moderátorů a hudbu převážně z dětských filmů a pohádek.
Přes den víc pršelo než svítilo slunce, a tak se pořádně nedalo sušit ani vyprané prádlo, ani posekaná tráva, která má sloužit jako podestýlka pro slepice.
Bílou popínavou růži máme ve slepičím výběhu, neboť pichlavým stonkům slepice neublíží.
| Eustacia Vye |
A tady už je Hary u sousedů. Leží u vstupu do domu, barevně splývá s omítkou a má tam klid. Neprohání ho Terry, neotravuje ho Máša a nemusí poslouchat kachny.
Sousedka Jana byla velká zahradnice, jednoho dne v zimě však uklouzla na náledí, byla na několika operacích kolene a pohybuje se pouze za pomocí chodítka.
Starý dům se zahradou tak musela prodat a nakonec ho koupil soused, který zahradu zplanýroval, aby na ni mohl umístit sbírku ojetých vozidel.
Já jsem ze zahrady po dohodě s Janou ještě před uskutečněním prodeje zachránila nějaké pivoňky ( zatím mi ještě nerozkvetly), bílé růže -> KLIK a narcisy->KLIK.
A tady je můj nejčerstvější úlovek z vetešnictví-bílá vanička na nožičkách. Kachna běžce se vecpala do záběru, protože chvilku před focením jsem plela záhon a v takovém případě mi tato kachnička jako jediná ( protože je nejodvážnější) šlape po rukách, neboť z hlíny loví žížaly. Pak za mnou chvíli chodí, než pochopí, že byl odložen rýč či plevací kolík a žížaly už nebudou.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Předem děkuji za případný komenář k tomuto příspěvku. Pokud svůj komentář nevidíte, zřejmě čeká na schválení; děkuji za pochopení.