Zrána se Hrabovou začala linout hudba a my si mysleli, že starosta zkouší fungování obecního rozhlasu.
Pak ale hudbu vystřídaly hlasy burcující nějaké anonymní soutěžící k nám neznámému výkonu a my po chvíli odhalili, že se na nedalekém hřišti na sídlišti koná dětský den.
Až do večera jsem tak měli možnost při pobytu na zahradě slyšet střídající se hlasy moderátorů a hudbu převážně z dětských filmů a pohádek.
Přes den víc pršelo než svítilo slunce, a tak se pořádně nedalo sušit ani vyprané prádlo, ani posekaná tráva, která má sloužit jako podestýlka pro slepice.
Bílou popínavou růži máme ve slepičím výběhu, neboť pichlavým stonkům slepice neublíží.
Eustacia Vye |
A tady už je Hary u sousedů. Leží u vstupu do domu, barevně splývá s omítkou a má tam klid. Neprohání ho Terry, neotravuje ho Máša a nemusí poslouchat kachny.
Sousedka Jana byla velká zahradnice, jednoho dne v zimě však uklouzla na náledí, byla na několika operacích kolene a pohybuje se pouze za pomocí chodítka.
Starý dům se zahradou tak musela prodat a nakonec ho koupil soused, který zahradu zplanýroval, aby na ni mohl umístit sbírku ojetých vozidel.
Já jsem ze zahrady po dohodě s Janou ještě před uskutečněním prodeje zachránila nějaké pivoňky ( zatím mi ještě nerozkvetly), bílé růže -> KLIK a narcisy->KLIK.
A tady je můj nejčerstvější úlovek z vetešnictví-bílá vanička na nožičkách. Kachna běžce se vecpala do záběru, protože chvilku před focením jsem plela záhon a v takovém případě mi tato kachnička jako jediná ( protože je nejodvážnější) šlape po rukách, neboť z hlíny loví žížaly. Pak za mnou chvíli chodí, než pochopí, že byl odložen rýč či plevací kolík a žížaly už nebudou.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Předem děkuji za případný komenář k tomuto příspěvku. Pokud svůj komentář nevidíte, zřejmě čeká na schválení; děkuji za pochopení.